
Moravian Library in Brno
archiveBrno, South Moravian, Czechia
Research output, citation impact, and the most-cited recent papers from Moravian Library in Brno (Czechia). Aggregated across the NobleBlocks index of 300M+ scholarly works.
Top-cited papers from Moravian Library in Brno
Účel – Záměrem šetření, jehož výsledky jsou předkládány v této výzkumné studii, bylo získat informace o kompetencích seniorů v oblasti informační gramotnosti a o jejich zájmu o vzdělávání v různých tématech, která se týkají práce s internetem a s ICT. Hlavní výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění témat, ve kterých se senioři chtějí vzdělávat. Design/metodologie/přístup – Tento výzkum je součástí empirické části disertační práce autorky a navazuje na již publikované výsledky kvalitativního výzkumu potřeb seniorů v práci s internetem. Získané výsledky bylo následně zapotřebí ověřit na úrovni zobecnitelnosti pomocí kvantitativního výzkumu, pro který byla zvolena forma dotazníkového šetření a v rámci kterého se podařilo získat více než 750 responzí. Výzkumný design byl nastaven na parametry aplikovaného výzkumu a kvantitativní šetření bylo jednou z jeho součástí. Výsledky – Výzkum ukázal, že senioři mají obecně velký zájem se vzdělávat, a to i prostřednictvím knihoven. Témata, která jsou pro ně zajímavá, častěji souvisí přímo s prací s obsahem (např. úprava fotografií), než s používáním softwaru a ovládáním nástrojů typu e-mail, textové editory apod. Současně deklarují poměrně velkou míru kompetencí v každodenních činnostech prováděných prostřednictvím internetu a technologií. Originalita/hodnota – Vzhledem k faktu, že proces vzdělávání seniorů v knihovnách není řešen rámcově a systematicky a každá knihovna si připravuje lekce sama, bylo deset témat, která vzešla z výzkumu, didakticky zpracováno do vzdělávacích lekcí. Tato metodická příručka je volně dostupná přes portál eknihy.knihovna.cz a má ambice stát se praktickým návodem nejen pro knihovníky, ale i další instituce, které se vzděláváním seniorů zabývají.
The study brings the partial results of the research undertaken within the framework of the project Internal Grants of the Faculty of Arts of Charles University. The research deals with the Czech production of sound recordings and it is focused on the gramophone record company ESTA up to 1946 in Czechoslovakia. A brief summary of the evolution of gramophone records is followed by an introduction of the first Czechoslovak gramophone company ESTA and its production. Methodologically, the study relies on a physical survey of the phonograph records in selected collections in our country and abroad and on the historical bibliographic records or databases of selected institutions in the Czech Republic. The aim of the research is to collect bibliographic information about the production of gramophone records in our territory to 1946 and, in cooperation with the Moravian Library in Brno, finally make the data gradually accessible in the Virtual National Phonotheque database.Výzkum produkce českých zvukových nosičů se zaměřením na gramofonovou firmu ESTA do roku 1946Projekt realizovaný za pomoci Vnitřních grantů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zabývá problematikou zvukových dokumentů převážně zaměřených na gramofonový průmysl na území České resp. Československé republiky. Po stručném pohledu do historie vzniku gramofonové desky následuje představení prvního československého gramofonového vydavatelství ESTA. Hlavním cílem projektu je vytvoření ucelené databáze všech komerčně vydávaných zvukových nahrávek nacházejících se na deskách ESTA, Z tohoto důvodu jsou popsány všechny použité způsoby nalézání informačních pramenů, ať již v podobě bibliografických záznamů z dobových katalogů nebo z databází vybraných paměťových institucí v České republice či osobní návštěvy spojené s realizací průzkumu přímo za pomoci fyzického nosiče. Ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně budou postupně tyto výsledky zpřístupněny v databázi Virtuální národní fonotéky.Filip ŠírÚstav informačních studií a knihovnictvíUniverzita Karlova v Praze, Filozofická fakultaU Kříže 8158 00 Praha 5-Jinonice
Účel – Článek se zabývá optickými datovými disky ve fondu dvou největších tuzemských knihoven, změnou role těchto médií v posledních desetiletích a jakým rizikům čelí. Představuje projekt CDArcha, který nabízí nástroje na ochranu obsahu datových optických disků a nastiňuje kroky, které bude do budoucna nutné přijmout, aby data uložená na nosičích zůstala dlouhodobě přístupná pro uživatele knihoven. Design/metodologie/přístup – V první části, která se zabývá situací v Národní knihovně ČR v 90. letech a na počátku nového století, článek vychází z analýzy projektových dokumentů a dalších materiálů, jenž k tématu vznikly. Druhá část se pak věnuje situaci v Moravské zemské knihovně a popisu projektu CDArcha. Výsledky – Článek popisuje, jaké strategie dvě největší české knihovny v minulosti užívaly v ochraně optických disků ve svých fondech. Nástroje popsané ve druhé části umožňují paměťovým institucím extrahovat data z ohrožených disků a bezpečně je uložit na centrálním serveru a zajistit jim tak ochranu na bitové úrovni. Originalita/hodnota – Přínosem článku je shrnutí výzkumných aktivit Národní knihovny ČR v oblasti optických disků – téma bylo odbornou knihovnickou komunitou opomíjeno, samotné projektové zprávy jsou dnes dostupné již jen ve Webarchivu NK ČR. Projekt CDArcha, který zapadá do výzkumných a vývojových aktivit Moravské zemské knihovny, nabízí pro knihovny a další paměťové instituce nástroje pro ochranu dat uložených na optických discích.
Účel – Předkládaná výzkumná studie prezentuje výsledky zjišťování informačních potřeb uživatelů Moravské zemské knihovny. Realizace uživatelských výzkumů je pro knihovnu potřebná zejména kvůli získání aktuálních informací o uživatelských preferencích a postojích. Cílem této studie bylo zjistit, jak stávající uživatelé MZK vnímají nabídku služeb, jak je využívají a jaké služby by uvítali. Výsledky budou využity při nastavení propagace a zlepšování kvality služeb. Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem. Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.
This article presents the journeys of the collections of chapbooks to museums and libraries in Moravia. The article attempts to outline the individual ways in which chapbooks came to particular institutions. It highlights acquisitions by purchase and donation. It also deals with the individuals behind the creation of the collections.
Účel – Článek se zaměřuje na analýzu potřeb středoškolských studentů při psaní Středoškolské odborné činnosti (SOČ) a na roli knihoven jako partnerů v tomto procesu. Cílem je identifikovat hlavní problémy, s nimiž se studenti potýkají, a ukázat možnosti, jak mohou knihovny přispět k rozvoji jejich informačních a metodologických kompetencí. Studie je zařaditelná do oblasti knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vzdělávání. Design / metodologie / přístup – Výzkum byl realizován metodou focus groups během exkurze úspěšných řešitelů SOČ do Moravské zemské knihovny v Brně v září 2023. Do výzkumu se zapojilo 30 studentů, kteří diskutovali o svých zkušenostech s výběrem tématu, procesem psaní odborných prací, využívanými zdroji a rolí knihoven. Data byla analyzována kvalitativním způsobem s důrazem na identifikaci kategorií potřeb a bariér. Výsledky – Výzkum ukázal, že studenti oceňují přínos SOČ pro rozvoj odborných i praktických dovedností a pro jejich budoucí studium. Současně se potýkají s nedostatkem dostupných informačních zdrojů, omezeným přístupem k plným textům, časovou náročností a slabou metodickou podporou. Studenti nevnímali knihovny jako partnery při psaní odborných prací, využívali je spíše jen jako prostor k jejich vytváření. To odhaluje velký potenciál pro rozvoj knihovnických služeb, zejména v oblasti propagace rešeršních a konzultačních aktivit. Omezením výzkumu je záměrný výběr vzorku (úspěšní účastníci SOČ), který neumožňuje zobecnění výsledků. Originalita / hodnota – Článek přináší první systematickou sondu do potřeb středoškolských studentů v českém kontextu z pohledu jejich práce na SOČ a role knihoven. Poukazuje na bariéry, které mohou omezovat jejich motivaci, a nabízí doporučení, jak mohou knihovny aktivně vystoupit z role pasivních poskytovatelů prostorů a stát se partnery ve vzdělávacím procesu.
Výtisk novin je zaplněn různorodými informacemi sdruženými do článků, které jsou doplněny fotografiemi či obrázky a obklopeny reklamními sděleními. Jednotlivé stránky obsahují množství odkazů a grafických prvků, které čtenáře intuitivně navádějí k pokračování článku či příslušné ilustraci. Při digitalizaci je zachycen obraz strany, který toto rozvržení zachovává, ale díky novým technologiím a metadatovým formátům jako METS a ALTO je možné jít více do hloubky a extrahovat z novin informace na úrovni článků. To vyžaduje noviny digitálně “rozstříhat” na jednotlivé zóny a ty potom logicky provázat tak, že mohou být prezentovány sdruženě jako samostatný dokument, přestože článek v papírové verzi je obklopen dalšími články a vytištěn na několika stranách. Odborníky v ČR byla vytvořena specifikace profilů formátů METS a ALTO, která řeší logickou strukturu novin, jejich navázání na plný text včetně pořadí čtení jednotlivých segmentů tvořících článek. Tato specifikace zaujala i odborníky z Library of Congress, která je správcem většiny knihovnických metadatových standardů včetně standardů METS a ALTO. V současnosti se pracuje na oficiálním METS profilu.Aspects of digitization: The reading order in digitized old newspapersThe issue of the newspaper is filled with diverse information associated to the articles, which are supplemented by photographs or images and surrounded by advertisments. Newspaper page contains a number of references and graphic elements that intuitively guides the reader to continuation of the article or illustration. Digitized image preserves the layout of the page but thanks to new technologies and metadata formats such as METS and ALTO we can go into more depth and extract information from newspapers at the level of articles. This requires newspapers digitally "reshape" to the individual zones and then create a logical structure that can be presented together as a separate document, although an article in the paper version is surrounded by other articles and contained in a several pages. Experts in the Czech Republic created a specification of METS and ALTO format profiles that contains the logical structure of newspapers, their binding to the fulltext and the reading order of the segments forming the article. Experts from the Library of Congress, which manages most of library metadata standards including METS and ALTO, are interested in our solution. Now we are working on the official METS profile.Pavla ŠvástováMoravská zemská knihovna Brno
Účel – Účelem výzkumu, jehož výsledky jsou předkládány v tomto článku, bylo vyhodnocení použitelnosti portálu Knihovny.cz s cílem identifikovat případné rezervy v designu uživatelského rozhraní a posoudit jejich dopad na zkušenost uživatele s využíváním portálu. Design/metodologie/přístup – V příspěvku jsou popsány metody a výsledky uživatelského testování portálu Knihovny.cz pomocí heuristické analýzy. Tato analýza proběhla po prvním roce fungování portálu. Analýza byla provedena na základě deseti heuristických pravidel použitelnosti, které stanovil Jacob Nielsen. Tyto heuristiky byly použity na testování podobně zaměřeného webu a byly mírně upraveny pro specifika portálu. Analýzu provedli čtyři evaluátoři, odborníci na knihovnické katalogy, kteří neměli předchozí zkušenost s portálem Knihovny.cz. Výsledky – Výsledky analýzy potvrdily, že portál odpovídá kritériím použitelného webu, ale poukázaly na slabší místa a chyby. Příspěvek ve svém závěru předkládá návrhy na odstranění těchto chyb.Originalita/hodnota – Výzkum použitelnosti portálu Knihovny.cz pomocí heuristické analýzy ukázal, že je tato metoda vhodným nástrojem pro testování uživatelské přívětivosti discovery systémů a dalších podobných vyhledávačů. Pro vývojový tým portálu jsou výsledky výzkumu hodnotným zdrojem při hledání dalších způsobů, jak uživateli prezentovat širokou škálu funkcí vyhledávače při zachování přijatelné jednoduchosti jeho používání.
a significant role in a social and political life of Habsburg Monarchy of the 19th and the beginning of 20th century. He was born in Prague, where he studied law and worked as an active politician in Austrian government from the beginning of 1848 till the sixtieth of 19th century. He worked as a petty secretary for the Ministry of Education and Culture. He markedly contributed to the Austrian educational reform and therefore he was later ennobled and in 1863 became a president of Central Commission for preservation of monuments. He bequeathed a vast literary work, especially from historiography field. His main focus was on history of Austrian state unity from the end of 18th century and throughout the entire 19th century but also on ancient Czech history (e.g. Hus und Hieronymus study). Helfert also dealt with law and education as such, he was an active member in various societies and he was actively engaged in Catholic church. Among his interests were also ethnography, music and history of art. During the periods of growing nationalism and escalating relationships between Czech and German speaking population of the Monarchy, J. A. Helfert remained Czech patriot. But his patriotism was of a provincial character; what mattered to him was not a language but land citizenship. In the same time he stayed loyal and a conservative-thinking citizen of multinational Monarchy ruled by Hapsburg dynasty.

 Účel – Tento odborný článek představuje vylepšení nástroje Mapseries vyvíjeného pro práci se starými mapami v Moravské zemské knihovně v Brně. Popisovaný volně dostupný nástroj je primárně určený katalogizátorům vytvářejícím bibliografické záznamy listů rozsáhlých mapových děl. Poslední úpravy jeho katalogizační vrstvy dále napomáhají zefektivnit katalogizační proces.
 
 
 Design/metodologie/přístup – V úvodu se tento odborný článek zabývá představením nástroje Mapseries a vyzdvihuje výhody plynoucí z jeho využití v katalogizačním procesu. Stěžejní část textu je pak věnována popisu pracovního postupu a využití tohoto nástroje z pohledu katalogizátora.
 
 
 Výsledky – Popisovaný digitální a online přístupný nástroj představený v článku napomáhá uživatelům z řad katalogizátorů starých map zrychlit a standardizovat vytváření záznamů při zpracování mapových děl. Standardizace vytvářených záznamů napomáhá vyhledatelnosti jednotlivých listů, ale i celých mapových děl napříč paměťovými institucemi. Princip rozšířené prezentační vrstvy by mohl být v budoucnu využit i v digitální knihovně Kramerius. To dává předpoklad lepšímu vyhledávání digitalizovaných mapových listů a tím pádem usnadňuje přístup veřejnosti k obsahu mapových sbírek.
 
 
 Originalita/hodnota – Článek navazuje na starší text věnovaný obecněji katalogizačním nástrojům vytvořeným v Moravské zemské knihovně. Zabývá se rozšířením a úpravami nástroje, ke kterým došlo v roce 2022 na základě katalogizační praxe a dalších zkušeností získaných při zpracování mapové sbírky, díky kterým nyní Mapseries lépe vyhovuje potřebám katalogizátorů.
 
 
 Klíčová slova: staré mapy, mapová díla, katalogizace
Účel – Výzkumná studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na využívání portálu Knihovny.cz českými knihovníky a knihovnicemi. Pozornost byla zaměřena zejména na dovednost vyhledávání na portále, práci s uživatelským účtem, využití funkcí portálu a důvody používání či nepoužívání portálu. Design/metodologie/přístup – Výzkum byl realizován na podzim roku 2019 formou online dotazníku, který vyplnilo 273 respondentů. Výsledky – Vyhodnocením nasbíraných dat se podařilo získat přehled o míře využívanosti portálu a obeznámenosti s jeho funkcemi mezi knihovníky v závislosti na tom, zda je jejich knihovna zapojena do portálu a zda absolvovali školení práce s portálem Knihovny.cz. Originalita/hodnota – Poznatky výzkumu umožnily přizpůsobení propagační a edukační činnosti týmu Knihovny.cz potřebě zvyšovat povědomí o portálu.
Účel – Odborný článek představuje online dostupné nástroje určené pro práci se starými mapami vyvinuté v Moravské zemské knihovně. Virtuální mapové sbírky, které v posledním desetiletí lépe zpřístupnily mapové bohatství České republiky široké veřejnosti, využívají pro efektivnější vyhledávání tzv. “geografické” či “časoprostorové” vyhledávání. Předpokladem pro jeho použití je ale uvedení základních údajů o zpracovávané mapě – rozsah zobrazeného území, míra podrobnosti mapy, datace – a v případě rozsáhlých mapových děl přispívá k efektivnějšímu vyhledávání i standardizace bibliografických záznamů.Design/metodologie/přístup – Článek se v úvodu věnuje představení výhod geografického vyhledávání a jeho využití v online katalozích paměťových institucí. Hlavní prostor je pak věnován popisu jednotlivých katalogizačních nástrojů usnadňujících zpracování starých map.Výsledky – Popisované online nástroje představené v článku umožňují uživatelům snadno získat atributy potřebné pro geografické vyhledávání, tedy rozsah území mapového pole a měřítko. Konkrétně pro získání souřadnic vymezujících mapové pole jde o nástroj BoundingBox, pro přesnější a dokonalejší georeferencování digitalizovaných map lze využít nástroj Georeferencer (online dostupný na portálu staremapy.cz). Měřítko, tedy údaj o podrobnosti mapy, umožňuje vypočítat nástroj Kalkulátor měřítka, a to jak v případech, kdy není na staré mapě zapsáno vůbec, tak i tehdy, je-li vyjádřeno pouze graficky. Nástroj Mapseries garantuje shodný zápis a tím i vyhledatelnost jednotlivých sekcí mapových děl napříč institucemi.Originalita/hodnota – Nástroje vycházejí z katalogizační praxe. Nenahrazují kartometrickou analýzu. Jsou zamýšleny jako user friendly online dostupné pomůcky, které mají zajistit pohodlné a rychlé zpřístupnění mapového bohatství v České republice, roztroušeného mezi řadu paměťových institucí. Na vzniku popisovaných nástrojů se zcela nebo zčásti podílela Moravská zemská knihovna v Brně v rámci svých výzkumných a vývojových aktivit.
Zusammenfassung Der Beitrag thematisiert die Schlüsselrollen von Öffentlichen Bibliotheken in Beziehung zu ihren diskutierten sozialen Rollen. Er macht sich Gedanken über das System von sozialen Institutionen und aus dieser Perspektive über die Rolle der Funktion und Identifikation der Bibliothek und ihrer Beziehung zu Gesellschaft. Er blickt kritisch auf die Erweiterung von Bibliotheksdiensten, welche nicht die primär soziale und systematische Funktion von Öffentlichen Bibliotheken berücksichtigen und daher einen negativen Einfluss auf das ganze System von öffentlichen Institutionen haben. Der analytische Teil des Beitrags beschäftigt sich mit dem Grund für die Entstehung von Öffentlichen Bibliotheken in der Tschechoslowakei nach 1918, der aktuell aufgenommenen Konzeption der Entfaltung von Bibliotheken in der Tschechischen Republik und der Erfahrung, die die Öffentlichen Bibliotheken während des sogenannten Lockdowns aufgrund der Pandemie 2020–2021 gemacht haben. Am Schluss macht sich der Autor Gedanken über die Identität und der gesellschaftlichen Verantwortung der Öffentlichen Bibliothek.
Účel – Článek prezentuje metodologii a výsledky šetření zaměřeného na české autory, kteří sami (tj. bez nakladatelů) publikují elektronické knihy z oblasti beletrie. Počet beletristických děl vydaných samotnými autory v elektronické podobě v českém prostředí roste a v roce 2018 dosahuje pravděpodobně několika tisíc titulů. Studie analyzuje příčiny vedoucí k elektronickému self‑publishingu, vnímání tohoto fenoménu samotnými autory, možnosti a postupy používané při self-publishingu, a také propagaci a následné šíření takto vydaných děl.Design/metodologie/přístup – Kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Výsledky – Výsledky studie naznačují, že primárním (avšak ne jediným) důvodem pro self-publishing je odmítnutí spisovatele ze strany nakladatele. Elektronická forma vydávání je preferována nad papírovou především díky své jednoduchosti a nízkým nákladům. Zkoumaní autoři uvádějí, že jejich záměrem je v budoucnu vydat papírovou knihu u nakladatele, a že elektronický self‑publishing je spíše (i když ne vždy) východiskem z momentální situace než záměrně zvoleným řešením. Při elektronickém samovydávání vykonávají zkoumaní autoři potřebné činnosti sami, případně k různým činnostem využívají blízké osoby ze svého okolí. Pohled na propagaci a šíření vydaných e-knih se mezi autory různí; někteří toto považují za důležité, jiní nikoli. Pokud autoři svoje e-knihy propagují, využívají k tomu především prostředky dostupné zdarma na internetu. Někteří zkoumaní autoři své e-knihy na internetu cíleně rozšiřují (e-knihy jsou potom dostupné na více různých webových stránkách, elektronických obchodech apod.), jiní autoři tuto činnost nepovažují z různých důvodů za důležitou.Originalita/hodnota – V České republice se jedná o první výzkum zaměřený na téma self-publishingu elektronické literatury. Výzkum slouží jako zdroj informací o motivech pro elektronický self-publishing a o vnímání této oblasti ze strany samotných autorů.
Účel – Tento odborný článek popisuje možnosti využití pomocného softwaru za účelem efektivní tvorby obrazových datových sad z dokumentů digitální knihovny. Popisovaný software, kromě běžných způsobů práce s daty, využívá prvky strojového učení, které mají potenciál jak práci anotátorů usnadnit, tak také změnit anotační praktiky. Zároveň je kladen důraz na jednoduchost a otevřenost celého procesu. Cílem je na tyto prvky upozornit pomocí praktických ukázek. Design / metodologie / přístup – Po úvodní části jsou představeny možnosti výběru a separace dat z dokumentů digitální knihovny. Zároveň je poukázáno na limity těchto přístupů. Na základě těchto poznatků jsou poté zkoumány možné přístupy a využití pomocného softwaru za účelem tyto limity překonat. Metody jsou popisovány na základě praktického využití softwaru při anotačním procesu. Validace prvků strojového učení je provedena mimo jiné vizualizační technikou Class Activation Mapping a pomocí metriky F-score. Výsledky – Popisované přístupy a využití pomocného softwaru s prvky strojového učení se ukázalo jako velmi přínosné. Software nejen práci anotátorů ulehčuje, ale zároveň značným způsobem urychluje a zpřesňuje. Za velké pozitivum lze považovat univerzálnost testovaného modelu strojového učení, která umožňuje rozšířit anotační procesy za zprvu předpokládané využití, a dává tedy prostor pro další výzkum v této oblasti. Originalita / hodnota – Odborný článek poukazuje na možné přístupy využití pomocného softwaru, usnadňující tvorbu obrazových datových sad u dokumentů s omezeným množstvím identifikátorů, jako je například digitální knihovna, a to bez potřeby komerčních nástrojů. Dále ukazuje praktické příklady, jak lze pomocí strojového učení tyto procesy zefektivnit. Podstatné jsou také příklady možností univerzálního využití těchto procesů.
Článek se zaměřuje na zhodnocení použití online dotazovacího nástroje, který byl použit při výzkumech v Moravské zemské knihovně v Brně. Ve dvou případech výzkumného šetření byl použit nástroj Research systems Likeex firmy GBIT, která se zabývá komunikací v malých a středních firmách. Autorky v článku zhodnotily výhody a nevýhody online nástroje pro dva typy rozdílného výzkumného šetření v jedné knihovně.The Online Research Tool Likeex in PracticeArticle describes evaluation of online tool used during research in the Moravian Library in Brno. The Research Systems Likeex tool by GBIT company, distributor of communication software in small and medium-sized enterprises, has been used in two cases. The authors of the article evaluated the advantages and disadvantages of this online tool applied on two types of different researches in one library. Irena PrázováStředisko vědeckých informací Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v PrazeMichala SoškováMoravská zemská knihovna
Tato studie se zaobĂrĂĄ osobnostĂ dlouholetĂŠho Ĺeditele StudijnĂ knihovny v Olomouci BohuĹĄe VybĂrala. RĂĄmcovÄ mapuje jeho Ĺživot, studia ve VĂdni a pĹedevĹĄĂm jeho vĂ˝kon ve funkci sprĂĄvce/Ĺeditele StudijnĂ knihovny v Olomouci v letech 1918-1938. Studie se vÄnuje zpĹŻsobu jednĂĄnĂ, nĂĄstrojĹŻm a metodĂĄm, jeĹž VybĂral ve svĂŠ pracovnĂ a veĹejnĂŠ Äinnosti bÄhem prvnĂ republiky vyuĹžĂval. SnaĹžili jsme se vykreslit pĹedevĹĄĂm studijnĂ roky ve VĂdni a sprĂĄvcovskou/Ĺeditelskou Äinnost v Olomouci v kontextu regionĂĄlnĂch i celostĂĄtnĂch dÄjĹŻ. V rĂĄmci tÄchto dÄjĹŻ, promÄn spoleÄnosti a kulturnĂch programĹŻ jsme se pokusili vykreslit typ vyĹĄĹĄĂho stĂĄtnĂho ĂşĹednĂka s vĂ˝bornĂ˝m vzdÄlĂĄnĂm a vynikajĂcĂmi jazykovĂ˝mi pĹedpoklady, jenĹž se socializoval v obdobĂ habsburskĂŠ monarchie a profesnĂho vrcholu dosĂĄhl v dobÄ prvnĂ republiky.

 Účel – Tornádo, které se přehnalo jižní Moravou v červnu 2021, poničilo budovu obecní knihovny v Moravské Nové Vsi tak, že musela být stržena. Svůj provoz obnovila v provizorních podmínkách. Účelem této výzkumné studie bylo zjistit, jak je v Moravské Nové Vsi vnímána role knihovny v období po tornádu a zdali knihovna nějakým způsobem přispěla k návratu do normálního života.
 
 
 Design/metodologie/přístup – Pro výzkumné šetření byl zvolen kvalitativní metoda pomocí ohniskových skupin (focus group). Respondentů bylo celkem 12 a byli rozděleni do dvou skupin podle toho, zda se jednalo o čtenáře knihovny, nebo o čtenáře a zároveň učitele z místní školy. Záznamy rozhovorů byly analyzovány technikou otevřeného kódování.
 
 
 Výsledky – Výsledkem otevřeného kódování je seznam šesti kategorií, které tematicky pokrývají oba rozhovory. Jedná se o kategorie Provoz a role obecní knihovny, Komunita a kulturní akce, Spolupráce školy a knihovny, Čtenářské návyky a postoj ke čtení, Situace v obci a komunitě po přírodní katastrofě a Funkce knihovny po tornádu. Ukázalo se, že obnovení provozu knihovny bylo výrazným momentem návratu života do normálu a že osobnost knihovníka hraje pro budování komunity velkou roli. 
 
 
 Originalita/hodnota – Tato studie je unikátní díky tomu, že se zaměřila na dosud nezkoumaný jev, alespoň v českých podmínkách. 
 
 
 Klíčová slova: obecní knihovna, komunita, přírodní katastrofa, tornádo, čtení
Účel – Cílem této výzkumné studie je zjistit důvody fluktuace vysokoškolsky vzdělaných knihovníků v České republice. Odhalení těchto důvodů je klíčové pro zlepšení strategií udržení zaměstnanců v knihovnách a zajištění stabilní a motivované pracovní síly. Studie si klade za cíl identifikovat klíčové faktory, které vedou knihovníky k opuštění zaměstnání po několika letech praxe. Design / metodologie / přístup – Pro výzkum byla použita kvalitativní metoda s využitím polostrukturovaných rozhovorů s bývalými zaměstnanci knihoven. Do výzkumného vzorku bylo zařazeno 14 participantů z různých knihoven. Kvalitativní přístup byl zvolen kvůli nedostatku existujících výzkumů na toto téma a umožnil hlubší zkoumání motivací, které vedou knihovníky k rozhodnutí opustit svá místa. Data byla zpracována pomocí tematické analýzy, která pomohla identifikovat a analyzovat výsledné tematické kategorie. Výsledky – Studie zjistila, že hlavními důvody fluktuace mezi vysokoškolsky vzdělanými knihovníky jsou neuspokojivé pracovní podmínky, problémy související s vedením knihoven a nedostatek příležitostí k profesnímu rozvoji. Kromě toho byly často zmiňovány problémy týkající se nedostatečného finančního ohodnocení a identifikace s firemní kulturou. Z rozhovorů s knihovníky vyplynulo, že rozhodnutí opustit zaměstnání bylo často ovlivněno více faktory a žádný jediný důvod nebyl identifikován jako převažující. Originalita / hodnota – Tento výzkum poskytuje jedinečný pohled na fluktuaci vysokoškolsky vzdělaných knihovníků v České republice. Jedná se o oblast, která nebyla dosud rozsáhle zkoumána. Zjištění mohou informovat vedení knihoven o možných problémech a motivovat k zásahům ke zlepšení udržení a spokojenosti zaměstnanců v knihovnách.